|
|
Tuhé pěny založené na acetalizovaném PVAl
Mach, Václav ; Klučáková, Martina (oponent) ; Dzik, Petr (vedoucí práce)
Práce se zabývá přípravou tuhých hydrofilních pěn z acetalů PVAl. Pro výrobu tuhých pěn byl použit postup založený na napěnění reakční směsi plynnými zplodinami. V rámci práce byla také studována možnost ukotvení aktivních složek do hmoty pěny (drceného lignitu jako účinného sorbentu pro těžké kovy).
|
|
|
Výskyt polutantů v matricích bioindikátorů
Vlček, Ladislav ; Vávrová, Milada (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá výskytem těžkých kovů v životním prostředí, zejména v matricích bioindikátorů. Zvláštní pozornost je věnována výskytu rtuti v životním prostředí a její stanovení v bioindikátorech. V současné době je rtuť a její sloučeniny považována za jeden z nejzávažnějších kontaminantů v životním prostředí. Některé druhy hub kumulují ve svých plodnicích značná množství rtuti a dají se dobře využít k posouzení zátěže lokalit. Pro tyto účely bylo vybráno 8 lokalit ve Vizovicích a blízkém okolí, a odtud během let 2006–2008 odebráno 50 vzorků 19 druhů hub. Ve všech vzorcích byly stanoveny koncentrace Hg pomocí jednoúčelového absorpčního spektrometru AMA 254. Provedeno bylo porovnání obsahu rtuti mezi houbami v dané lokalitě i vzájemné porovnání zátěže lokalit, dále byla stanovena bioakumulační schopnost pro jednotlivé druhy hub.
|
|
|
Analýza glukanů v rostlinných a mikrobiálních vzorcích
Vít, Radek ; Němcová, Andrea (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zabývá studiem glukanů u vybraných druhů kvasinek, řas a materiálů rostlinného původu. Kultivace byly prováděny za účelem co nejvyšší produkce glukanů za různých teplotních podmínek a v různých médiích. Pro kultivace kvasinek byly vybrány kmeny Saccharomyces cerevisiae (CCY 6646), Sporidiobolus pararoseus (CCY 19-9-6), Phaffia rhodozyma (CCY 77-1), Rhodotorula glutinis (CCY 20-78-26) a Cystofilobasidium infirmominiatum (CCY 17-18-4). Kvasinka Saccharomyces cerevisiae sloužila jako kontrolní kmen, jelikož je dnes již považována za ověřený zdroj -glukanů. Stanovení -glukanů bylo provedeno pomocí enzymatického kitu K-YBGL Megazyme. Ze zástupců řas byla vybrána Euglena gracilis (CCALA 349), z řad vyšších hub shiitake, hlíva ústřičná, ucho Jidášovo a žampión zahradní, z obilovin pšenice, žito, oves, rýže a ječmen. U zástupců kvasinek byl také stanovován obsah mastných kyselin pomocí GC/FID. Jako nejlepší producent -glukanů byla vyhodnocena Rhodotorula glutinis CCY 20-7-26, která vykazovala nejvyšší produkci biomasy (12-14 g/l) a také poměrně vysoké zastoupení -glukanů (25-30 %) u kultivace při 15 °C v médiu s obsahem kvasničného extraktu v kombinaci se síranem amonným. U mikrořasy Euglena gracilis (CCALA 349) byla prokázána přítomnost -glukanů, stejně tak i ve vzorcích vyšších hub a obilovin.
|
|
|
Studium obsahu rizikových prvků v půdách a rostlinném materiálu
Vlčková, Renáta ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem obsahu vybraných těžkých kovů (Zn, Ni, Fe, Mn) v půdách a houbách. Pro stanovení obsahu těžkých kovů byla použita metoda plamenové atomové absorpční spektrometrie. Vzorky hub a půd byly odebrány na 18 lokalitách v oblasti Jeseníků. Koncentrace těžkých kovů v houbách se pohybují v rozmezích, které klesají v pořadí 140–582 mg/kg Zn, 48–380 mg/kg Fe, 5–19 mg/kg Mn a 3–8 mg/kg Ni. Nejvyšší hodnotu koncentrace u všech druhů hub měl zinek. V půdách se koncentrace těžkých kovů pohybovaly v rozmezích 10–72 g/kg Fe, 52–1 000 mg/kg Mn, 29–115 mg/kg Zn a 6–50 mg/kg Ni. Nejvíce zastoupeným prvkem v půdách bylo železo. Na studované oblasti bylo vyhodnoceno znečištění hub jako zdravotně rizikové. Znečištění lesních půd však bylo vyhodnoceno jako vyhovující a není tak narušena produkční funkce půdy. Bylo zjištěno, že druh lesního porostu má na chemické složení půd minimální vliv.
|
|
|
Analýza beta-glukanů ve vybraných druzích hub
Phan, Huong Tra ; Veselá, Mária (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce byla analýza obsahu -glukanů ve vybraných druzích hub, kde byla rovněž stanovena celková charakterizace složení a obsažených bioaktivních látek. V teoretické části byla vypracována stručná rešerše o říši Fungi, konkrétněji byla práce zaměřená na oddělení hub Basidiomycota. V rešerši byla popsána morfologie hub a jejich chemické složení. Poslední část teorie byla věnována analytickým metodám, které byly použity v experimentální kapitole. V experimentální části byly připraveny extrakty z vybraných druhů hub (houževnatec jedlý, hlíva ústřičná, žampion bílý, žampion hnědý a boltcovitka bezová), které byly použity na charakterizaci vybraných metabolitů, jako jsou polyfenoly, flavonoidy a antioxidační aktivita. Dále bylo stanoveno množství -glukanů v houbách. S využitím plynové chromatografie bylo stanoveno množství mastných kyselin a pomocí emisní spektrometrie byly vzorky podrobeny analýze těžkých kovů. Dále byla u extraktů z hub testována cytotoxicita pomocí MTT testu na lidských buňkách. Závěrem byla sledována antimikrobiální aktivita extraktů, proti grampozitivní bakterii Micrococcus luteus, gramnegativní bakterii Serratia marcescens a kvasince Candida glabrata. Práce poskytla přehled o složení a biologické aktivitě vybraných druhů hub.
|
|
|
Toxické látky vyšších hub
Ascherová, Adriana ; Vitoulová, Eva (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato práce je věnovaná problematice toxických látek vyšších hub. Tematicky je rozčleněna do tří oddílů. V první části se zabývá chemickým složením hub, kde klade hlavní důraz na obsah těžkých kovů a léčivých látek. Následující oddíl je zaměřen na houby jedovaté, jejich nejvýznamnější zástupce a mechanismus působení jedů. Část třetí objasňuje problematiku hub jedlých a otravy, které mohou způsobit. Především se jedná o biogenní aminy, práce popisuje jejich chemické složení, vznik, strukturu a rozdělení, výskyt, biologické účinky a metody stanovení (plynová chromatografie, kapalinová chromatografie, tenkovrstvá chromatografie a kapilární elektroforéza).
|
|
|
Rozpoznávání objektů v obraze na platformě Android
Šimon, Martin ; Zahrádka, Jiří (oponent) ; Zemčík, Pavel (vedoucí práce)
Práce popisuje problematiku rozpoznávání objektů v obraze ve spojení s mobilní platformou Android. Rozebírá existující metody a postupy z oboru rozpoznávání objektů stejně jako dřívější řešení podobné problematiky. Z těchto základů čerpá a navrhuje praktickou aplikaci, která má ambice stát se schopným pomocníkem při houbaření. Při návrhu a implementaci bere v potaz také cílové zařízení, které je omezené jak výkonem, tak pamětí. Výsledky jsou vyhodnoceny na základě několika experimentů, včetně uživatelského testování. Implementace výsledné aplikace je součástí práce.
|
|
|
Mikroorganizmy s lipolytickou aktivitou a jejich využití
Pavlačková, Jana ; Omelka, Ladislav (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Lipasy jsou hydrolytické enzymy produkované řadou mikroorganismů. Tato práce popisuje nejen samotné mikroorganismy, které lipasy produkují, ale také různé možnosti průmyslového využití lipas. Lipasy nacházejí široké uplatnění v reakcích, ve kterých je nutná kombinace lipofilního substrátu s hydrofilním – při syntézách mastných esterů kyseliny askorbové nebo esterů cukru, při syntézách lipoaminokyselin nebo při lypolýze derivátů fenolu. Význam mají také vzhledem k ochraně životního prostředí, např. při čištění odpadních vod. V této práci byla lipolytická aktivita testována na pěti různých komerčních preparátech obsahujících mikroorganismy s lipolytickou aktivitou. Na stanovení lipolitické aktivity existuje řada různých metod. Příkladem může být spektrofotometrické stanovení lipolytické aktivity, při kterém se využívá schopnosti lipas štěpit p-nitrofenyllaurát na barevný produkt p-nitrofenol. Přičemž p-nitrofenol je detekován spektrofotometricky.
|
|
|
Sušárny ovoce v přidružené lesní výrobě
Peterka, Lukáš
Cílem této závěrečné práce je zdůraznit výhody využití klasických sušáren v přidružené lesní výrobě, zjistit jaké typy sušáren existují, popsat je a navrhnout optimální řešení. Práce je zaměřena na konstrukce starých sušáren, které nepotřebují elektřinu či další fosilní energetické zdroje, můžeme je postavit na vlastním nebo pronajatém pozemku. Na základě získaných poznatků byl vytvořen alternativní návrh, který leze adaptovat dle časové, finanční a odborné náročnosti realizace. Práce obsahuje malou analýzu výkupu produktů přidružené lesní výroby. Zohledněná je i ekonomická stránka pro získání představy o nákladech a možném zisku. Cílem je tedy poskytnout inspiraci alternativního nebo dodatečného využiti sušáren pro majitele drobných i větších lesních pozemků. Hlavní přínos práce spočívá v alternativním návrhu sušárny, rozpočtu a plánu, který lze aplikovat pro lepší hospodaření.
|
|
|
Možnosti pěstování hub v České republice
Ochonský, Petr
Tato práce se zabývá rozmanitostí nabídky pěstovaných hub prodávaných v ČR, jejich růstovými podmínkami a ekonomickou náročností pěstování. Při získávání podkladů pro práci byl vytvořen dotazník, uskutečněn vlastní terénní průzkum zahrnující rozhovory s pěstiteli hub v ČR včetně návštěvy pěstírny. Bylo zjištěno, že v ČR je rozmanitá nabídka hub, ale z prodávaných hub se zde pěstuje menšina. Informovanost o druzích a jejich významu je naopak nízká. Průzkumem bylo zjištěno, že 82,98 % lidí konzumuje houby. Jejich průměrná spotřeba v ČR činí 2,4 kg/os/rok. K nejznámějším pěstovaným houbám v ČR patří žampion dvouvýtrusý (98,94 %), hlíva ústřičná (93,62 %), shiitake (29,79 %), lanýž (21,99 %) a ucho jidášovo (18,44 %). Z průzkumu vyplývá, že bude vhodné zvýšit informovanost obyvatel o houbách a jejich významu. Z ekonomické náročnosti pěstování hlívy ústřičné vyplynulo, že je velice nákladná, a ne příliš rentabilní. V neposlední řadě je nutné se zabývat také možnostmi využití hub v různých odvětvích.
|
host ::
RSS.